Navigace: Město > INFORMACE O MĚSTĚ > Slavní rodáci města a okolí                
Začátek HTML stránky

Slavní rodáci města a okolí

Božena Benešová
(narozena 30.11.1873 v Novém Jičíně, zemřela 8.4.1936 v Praze )

Spisovatelka. V Novém Jičíně pobývala první tři roky svého života. Dětství prožila v Uherském Hradišti a v Napajedlích. Od roku 1908 žila trvale
v Praze, kde také zemřela.


Dominik Bilimek
(Nový Jičín 1813 - Heiligenkreuz 1887)

Osobnost rodáka z Nového Jičína Dominika Bilimka je dnešní veřejnosti takřka neznámá. I přesto se jeho celoživotní dílo stalo základem kulturní a přírodovědné osvěty v nejméně čtyřech zemích světa. Profesor a cisterciácký mnich Dominik Bilimek zasvětil již od mládí své životní osudy přírodním vědám.

V roce 1865 byl vyslán císařem Františkem Josefem I. na výpravu do dalekého Mexika, aby zde dopomohl jeho bratru mexickému císaři Maxmiliánu I. Habsburskému založit Národní muzeum Mexika. Již při svém příjezdu zahájil čilou korespondenci se svým rodným městem a jeho dopisy byly zveřejňovány v novojičínském periodiku "Die Biene". V Mexiku nashromáždil Dominik Bilimek množství cenných exponátů a objevil nové druhy fauny a flóry. Účastnil se několika expedic do vnitrozemí za přímé účasti a asistence císaře Maxmiliána. Za své zásluhy byl císařem Maxmiliánem I. oceněn zlatou Občanskou záslužnou medailí.

Po svém návratu do Evropy v roce 1867 se stal opatem a správcem sbírek v císařské rezidenci Miramare u Terstu. Zde pokračoval ve svých přírodovědných a sběratelských aktivitách. O deset let později se jeho životní pouť v Miramare spojila s dalším významným rodákem z Nového Jičína - cestovatelem a mořeplavcem rytířem Eduardem Orlem. Úzký vztah k rodnému městu dosáhl vrcholu v osobním daru rozsáhlé sbírky mexické a středomořské přírodovědy a etnografie (1884), který se stal jedním ze základních kamenů pro založení Městského muzea v Novém Jičíně.

Sbírky Dominika Bilimka jsou dodnes roztroušeny po mnoha zemích světa a jeho osobnost inspirovala množství přírodovědců a badatelů k pojmenování více než desítky druhů fauny a flóry jeho jménem.


Zdeněk Burian
(11.2.1905 Kopřivnice - 1.7.1981 Praha)

Jméno akademického malíře a ilustrátora světového věhlasu zůstane již navždy spojeno s odvěkou lidskou touhou po poznání, v jeho případě po poznání pravěku. Tajemná štramberská jeskyně Šipka, kdysi dávno obydlí neandrtálského člověka, místo Burianových dětských her, ho inspirovala k pozdější úzké spolupráci s představiteli vědecké paleontologie, mimo jiné při rekonstrukci fosilních zvířat, člověka a rostlin, která záhy přesáhla národní rámec. Burianovy obrazy života pravěkého osídlení, ve kterých se fantazie prolíná s přísnou vědeckostí, zdobí četné světové galerie. Více než deset tisíc jeho ilustrací knih a časopisů stále okouzlují děti i dospělé svou realitou. Cesty to pravěku až k dnešnímu člověku vypovídají o jeho lásce k lidem bez rozdílu barvy pleti, jiné obrazy varují před zneužitím lidského důmyslu a před nebezpečím zničující války. Tato tolik aktuální výpověď Zdeňka Buriana zůstává živá dodnes. V malebném prostředí rázovitého městečka Štramberku nalezneme muzeum nesoucí jeho jméno, hojně navštěvované obdivovateli z celého světa.

Zdeněk Burian


Sigmund Freud
(6.5.1856 Příbor - 23.9.1939 Londýn)

Pocházel z moravské židovské rodiny. Pobyl v Příboře jen první tři léta svého pohnutého a bohatého života. Možná právě ony tři příborské roky (a pozdější studentská návštěva) ovlivnily podvědomě vědecký růst zakladatele psychoanalýzy. Lékař, psychiatr a neurolog světového věhlasu založil svoji metodu léčení na technice volných asociací a výkladu snů. Jeho psychologická škola dalekosáhle ovlivnila vývoj v tomto oboru. Jak důležité jsou pro náš život sny, mapující vědomě či nevědomě naše dětské křivdy i úspěchy, je dnes známo na celém světě. A psychoanalýza, jako koncept vývoje osobnosti a způsob terapie duševních chorob, je v současnosti uznávanou součástí psychologie konečně i v našem státě. Ač téměř celý život prožil ve Vídni, umírá Freud v emigraci v Londýně, na útěku před zlobou německého fašismu. V příborské pobočce Okresního vlastivědného muzea vypovídá o Freudových osudech zajímavá expozice alespoň částečně splácející dluh svému slavnému rodákovi.

Sigmund Freud


Johan HÜCKEL

Zakladatel továrny na klobouky, dnešní a.s.TONAK. V roce 1835 převzal po svém strýci Johannu Nepomuku Hückelovi jeho kloboučnickou dílnu, kterou v roce 1848 spojil s podnikem zemřelého otce Augustina Hückela.
V roce 1865 otevřel strojní továrnu na výrobu klobouků, první v habsburské monarchii.


Jan Ámos Komenský
(28.3.1592 Nivnice u Uherského Brodu - 15.11.1670 Amsterodam, pochován v Naardenu)

"Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme a cokoliv se koná, všech se týče" - tak zní moudrý a výstižný, a přitom stále platný citát z díla světového myslitele, teologa, biskupa Jednoty bratrské, pedagoga i politika, jenž usiloval o mír mezi národy, zatíženými kletbou třicetileté války. Komenského pedagogický odkaz v podobě povinné školní docházky a důraz na samostatnou práci žáků, zvláště pak na studium jazyků, je světově uznávaný. Také jeho pedagogické zásady a postupy, zejména názornost a úkol motivace ve vyučování, se dodnes uplatňují ve výchově a vzdělávání nejen u nás, ale i v řadě zemí světa. Duchovní dílo tohoto velikána žije i v našem regionu, kde ve Fulneku, jak sám prohlásil, strávil tři nejšťastnější léta svého života (1618-1621). Tady vzniklo dílo "Listové do nebe", zde začal pracovat nad "Mapou markrabství moravského". V oné době kvetly na Novojičínsku i jeho zásluhou další bratrské školy (v Mořkově, Suchdole n.O., Novém Jičíně, Starém Jičíně), které pomáhaly vzdělávat mládež. Pobyt Komenského v našem okrese připomíná Národní kulturní památka - areál bývalého bratrského sboru ve Fulneku.

Jan Ámos Komenský


Karel Kryl
(12.4.1944 Kroměříž - 3.3.1994 Pasov, pochován v Praze)

V srpnu 1909 zahájila v Novém Jičíně činnost česká knihtiskárna Kryl a Scotti. Záhy se stala velmi známá kvalitou svých tisků, zvláště bibliofilií veršů českých básníků. Firma, patřící mezi nejlepší tiskařské závody Československé republiky před 2. světovou válkou, musela ukončit svou činnost po mnichovském paktu v září 1938 a celá dynastie Krylů se i s tiskárnou kvapem přestěhovala do Kroměříže. Tady se narodil nejznámější člen rodu, básník, písničkář a hudební skladatel, v emigraci spolupracovník rozhlasové stanice Svobodná Evropa, symbol revoltující mládeže nejen roku 1968, Karel Kryl. Své dětství prožil ve městě rodových kořenů, Novém Jičíně, kam se vrátil při koncertování v Československu po listopadu 1989. Miláčkem národa se stal zvláště svými šansony, které básnicky, a přesto důrazně vyjadřovaly deziluzi a těžkou depresi po okupaci Československa v srpnu 1968. Karel Kryl zůstal hrdou a svébytnou osobností až do své nenadálé smrti v roce 1994. Malá pamětní deska uprostřed novojičínských Janáčkových sadů je vždy obložena květinami nezapomínajících občanů. A mnohdy v podvečer na různých místech tiše znějící kytara a zpěv mladých jsou důkazem toho, že Krylovy písně žijí. Jeho "Bratříčku, zavírej vrátka" zůstává nevyřčeným mementem Půlkacíře...

Karel Kryl


Johann Gregor Mendel
(20.7.1822 Vražné-Hynčice - 6.1.1884 Brno)

Opat kláštera augustiniánů v Brně. Snad ani netušil, jak významné jsou jeho objevy tří zákonů dědičnosti, které se staly základem genetiky. Skromný vědec, křížící na zahrádce starobrněnského kláštera trpělivě celou řadu druhů rostlin, ponejvíce hrachu, dospěl k objevům, z nichž vyvodil zákonitosti o přenosu znaků z rodičů na potomky. Uznání plodů své mravenčí práce se nedožil. Církev jeho pokusy, které ne vždy potvrzovaly církevní dogmata, tolerovala. Zlom ve společenském pochopení a přiznání prvenství jeho objevům nastal až po roce 1900. Dnes se výsledky jeho výzkumů uplatňují nejen při šlechtění rostlin a živočichů, ale zejména v medicíně i v dalších vědních oborech. Genetika tvoří základ i pro současné vědecké pokusy o množení buněk či klonování.
Rodný dům Mendela v obci Vražné, místní části Hynčice byl je po celkové rekonstrukci od roku 2008 v plném provozu jako Návštěvnické centrum venkovského regionu Moravské Kravařsko. V původním rolnickém statku je také muzejní expozice, která vypovídá o životě a díle Mendela, i o kraji, ze kterého odešel na cestu poznání a vědy. Každoroční Slavnosti obce Vražné dokazují vážnost, kterou místní občané slavnému rodáku věnují. V Novém Jičíně pak zdobí Smetanovy sady pozoruhodný Mendlův pomník (sochaře Josefa Obetha - 1931), který překonal nepřízeň obou totalitních režimů.

Johann Gregor Mendel


Eduard OREL
( nar. 5.8.1841 v Novém Jičíně - + 5.2.1892 v Miramare )


Cestovatel, mořeplavec.

V roce 1872 se zúčastnil jako nadporučík rakouské polární expedice,
při níž řídil meteorologická pozorování. Při této cestě bylo objeveno nové souostroví, později nazvané Země císaře Františka Josefa. Za zásluhy
byl povýšen do rytířského stavu.


František Palacký
(14.6.1798 Hodslavice - 26.5.1876 Praha, pochován v Lobkovicích)

Snad nejvýznamnější osobnost Novojičínska z pohledu českého národa. Prvního vědeckého historiografa českých dějin, filosofa, politika, nazývaného též Otcem národa, Františka Palackého, zrodila starobylá moravská, z větší části evangelická, obec Hodslavice. Jakoby tu duch Komenského našel v Palackém pokračovatele. Základ svého vzdělání Palacký získal v Kunwaldu (dnešním Kuníně), ve škole jiné významné osobnosti, pokrokové hraběnky Walburgy z Truchness-Zeilu. František Palacký položil základy moderní vědecké české historiografie s důrazem na ono velké dobrodružství, jimž je studium archivních pramenů. Význam Palackého však dodnes tkví v jeho lidských vlastnostech, v demokratických zásadách federalizace tehdejší rakouské monarchie jako aktuální výzvy k rovnoprávnému soužití evropských národů a národností, zatímco filosoficko-náboženské ideje dnes tvoří základ společné cesty všech církví, ekumenismu. Rodný dům Františka Palackého v Hodslavicích, Národní kulturní památka, svou novou moderní expozicí přibližuje život i dílo předního buditele národního uvědomění a Evropana současnosti.

František Palacký


Albín Polášek
(14.2.1879 Frenštát p.R. - 20.5.1965 Winter Park na Floridě)

Sochař, profesor na Akademii krásného umění v Chicagu. Jeho dílo je rozeseto po celých Spojených státek amerických a také po Evropě. Svému rodnému kraji věnoval sochy "Cyril a Metoděj" a "Radegast", umístěné na Radhošti, městu Frenštátu p.R. dílo "Boj o život" a Lysé hoře sochu "Ondráše". Vytvořil první naši medaili "Svoboda, života národa", která byla ražena v Americe. Byl hrdým a odvážným strůjcem svého osudu a takoví vždy pobuřují. Pomník presidenta Wilsona, stojící před hlavním nádražím v Praze, byl proto za okupace zničen nacistickou zlobou. Socha jiného velikána evropského dění, prvního československého presidenta T. G. Masaryka, se rovněž z důvodu nepřízně totalitních režimů nestala ozdobou hlavního města naší republiky, ale skví se v americkém Chicagu. Svou silou kamene však Poláškovo dílo promlouvá dodnes. Stalo se po roce 1990 mostem přátelství a při navazování nových kontaktů a mezi Moravany žijícími v Americe a jejich potomky ve Frenštáte p.R. Právem obdivují návštěvníci tohoto podhorského města a Beskyd odkaz slavného rodáka.

Albín Polášek


Václav PTÁČEK
(8.9.1930 v Nový Jičín - 18.11.2011 Nový Jičín)


významný sbormistr, pianista

Místa působení:
Nový Jičín, Brno, Šenov

Specializace v kultuře: sbormistr, pianista

Václav PTÁČEK je spojen s historií dětského pěveckého sboru Ondrášek. U kolébky Ondrášku stál v roce 1967 profesor Václav Ptáček - neúnavný propagátor sborového zpěvu. Pod jeho vedením se záhy z Ondrášku stalo reprezentativní těleso města Nového Jičína a po celou dobu si udržovalo výbornou úroveň. V roce 1992 převzal štafetu jeden z prvních členů Josef Zajíček


Karl von Schwarz
Narodil se 23. července 1817 v Žilině, přilehlé obci Nového Jičína
Zemřel: 21. října 1898 v Salzburku

Karl von Schwarz, svobodný pán - baron, úspěšný podnikatel, zakladatel a šéf ve své době věhlasné stejnojmenné vídeňské stavební firmy. Jeho jméno je úzce a neodmyslitelně spjato s historií a vývojem rakouské železnice.


Narodil se 23. července 1817 v Žilině, přilehlé obci Nového Jičína, dnes jeho místní části, v domě č. 153, jako páté dítě krejčovského mistra a obecního písaře v jedné osobě, pana Josefa Schwarze. Zde prožil dětství i první školní krůčky v místní obecné škole. Základní vzdělání dokončil na hlavní škole již v Novém Jičíně, kde exceloval v geometrii, kreslení a stavebním umění. Poté se vyučil zednickému řemeslu u novojičínského zednického mistra Maka, zatímco teoretické znalosti si rozšířil technickými studiemi na Akademii v Olomouci a Vídni (na způsob dnešní průmyslové školy). Pak následovaly cesty po tehdejším Rakousku.

První stavební úspěchy potkaly Karla Schwarze jako vedoucího staveb přádelen lnu stavebního podnikatele Kleina v Šumperku, šéfa firmy Bratří Kleinové. Klein nabídl Schwarzovi partnerství a ten se osamostatnil. První železniční stavby, které vedl, se týkaly v letech 1842-1848 Moravy a Čech: velký most pro železniční dráhu u Moravičan, tunel u Chocně, viadukt v Karlově údolí u Prahy a další.

Slavným se stal mimo jiné stavbou východní dráhy císařovny Elizabety z Vídně do Salzburku, nádraží korunního prince Rudolfa ve Vídni, nádraží v Salzburku. V tomto horském monumentálním městě provedl v letech 1860-1870 celou řadu dalších staveb, za které se mu dostalo odměny v podobě čestného občanství. Za zásluhy o rozvoj rakouských železničních drah získal četná uznání, císař ho v roce 1873 povýšil do šlechtického stavu.

Také naše město Nový Jičín jmenovalo Schwarze čestným občanem. Ten pak v letech 1879- 1880 postavil právě městskou lokální dráhu Nový Jičín-Suchdol nad Odrou. V závěru svého bohatého života pověřil vedením firmy nejstaršího syna Julia a vrátil se do Salzburku. Tady ve svém sídle zemřel po mozkové mrtvici ve věku 82 let v pátek 21. října 1898.

Jeho památku v Salzburku připomíná pamětní deska i název ulice. V našem městě jsme zdánlivě na slavnou osobnost zapomenuli, ve skutečnosti se počítá s jeho jménem v blízké budoucnosti rovněž pro pojmenování některé z nových ulic (až do roku 1945 nesla jeho jméno dnešní ulice 5. května).


Johann Stieber
- cestovatel
- kostelník z novojičínské Španělské kaple

Pracoval jeko kostelník z novojičínské Španělské kaple. Jeho vášní bylo cestování. Navštívil dvakrát i francouzské poutní místo Lurdy v Pyrenejích. Po svém návratu postavil lurdskou jeskyni se sochou Panny Marie roku 1888 v nedalekých Petřkovicích pod Petřkovickou horou a v roce 1889 u Oční studánky, která se nachází asi 500 m od kříže pod svahem Svince - možno sejít po žluté značce.

V roce 1873 vykonal pouť do Svaté země, Egypta a Říma a po svém šťastném návratu postavil na poděkování asi 200 m od vrcholu Svince v roce 1882 za pomocí dobrodinců kamenný kříž. Do základů kříže vložil kamének z Hory Olivetské, Karmel a Tábor. O tom svědčí český a německý nápis vsazený do kříže, restaurovaný v roce 2001.

Další mariánskou jeskyni Johann Stieber postavil v Zašové u Valašského Meziříčí.


František Tomášek
(30.6.1899 Studénka - 4.8.1992 Praha)

Usměvavý, klidný, důstojný muž, plný vnitřního ohně, pevně věřící ve svou pravdu. Nepokořený a přesto plný pokory, od konce osmdesátých let veřejně bránil lidská práva a občanské svobody, odvážně vzdoroval totalitní moci. Duchovní, světící biskup olomoucký byl v padesátých letech čtyři dlouhé roky internován v pracovním táboře. Roku 1977 se stal kardinálem a o rok později pražských arcibiskupem. Vzezřením jakoby prostý, poddajný a moravský kněz, ve skutečnosti neobyčejně vzdělaný, moudrý, rázný, odvážný a skromný člověk s hlubokým sociálním cítěním. Ač velmi nemocen, vykonával veškeré pastorační úkony, jsa bedlivě sledován policií. Přesto odletěl do Říma na svatořečení blahoslavené Anežky České v roce 1989, aby se po návratu účinně zapojil do listopadové revoluce. Jeho prostřednictvím jakoby Anežka žehnala celému národu na cestě k opětovnému získání svobody. Na rodném domku ve Studénce připomíná pamětní deska, že právě tady přišla na svět jedna z největších postav moderních dějin církve v našem státě.

František Tomášek


Eduard Veith
(30.3.1856 Nový Jičín - 18.3.1925 Vídeň)

Umělec středoevropského prostoru, o kterém se dlouhá léta mlčelo. A přitom patřil, podobně jako Julius Berger či Hugo Baar, mezi výrazné představitele moravských Rakušanů či německých Moravanů ve Vídni. Ačkoli získával uznání svého malířského umění právě koncem minulého století, tedy v období vypjatého národního nacionalismu, patřil k oněm osobnostem, kteří mysleli a jednali bez národnostního podtextu. Eduard Veith, absolvent vídeňské Uměleckoprůmyslové školy, se řadí mezi představitele realismu závěru 19. století. Jeho dílo v podobě fresek či obrazů nalézáme v Bukurešti, Paříži, Berlíně, Vídni, ale také v Ostravě, Brně, Praze a pochopitelně i v rodném Novém Jičíně. V pražském Německém divadle (dnes Stání opera) zanechal památku v podobě malované opony a osmi nástropních obrazů. Podobně se podílel na výzdobě divadel v Ostravě, Brně, Berlíně a Vídni, Pražského Rudolfina či Mariatereziánského sálu vídeňského Hofburgu. Maloval na zakázku pro tehdejší mocné a bohaté mecenáše - Rothschilda, Gutmana, hraběte Seilerna - ale rovněž pro novojičínské Hückly, jimž vyzdobil rodinná sídla. Umělecký odkaz ve své době slavného středoevropana nás dodnes uchvacuje.

Eduard Veith

Datum poslední aktualizace: 29.05.2012 08:23
Naposledy aktualizoval: Jaroslava Podžorná


Uživatel

  
               

Zasílání novinek

               

Vyhledávání

               

POČASÍ

Počasí na nejbližší dny

01.09.2014
Zataženo
 15/19°C
 13/9°C
02.09.2014
Zataženo s deštěm
 17/21°C
 13/9°C
03.09.2014
Oblačno s deštěm
 20/24°C
 13/9°C
               


VOLBY 2014

Volby do zastupitelstev obcí 2014                

Navštivte Nový Jičín

video
Podívejte se na propagační film o Novém Jičíně.                

Novojičínské léto a Slavnost města

Novojičínské léto banner                

Turistické informační centrum Nový Jičín

turistické informační centrum                

Trhy na náměstí

Komunální odpad a psi za rok 2014

Digitální Povodňový plán

logo                

Sledování hladin vodních toků

SMS InfoKanál města                

Cyklostezka Nový Jičín - Hostašovice

Kalendář akcí

               

Městské TV vysílání

Městské TV vysílání
Bez komentáře - Folklórní rumunský soubor ROMÂNAŞUL ZĂDĂRENI Sportovní magazín - září 2014 Kulturní magazín - září 2014 Videotext 1. 9. 2014 Novojičínský expres 29. 8. 2014 Josef Habermann a Alfred Liewehr - rodáci z NJ Aktuálně z dění v Novém Jičíně 29. 8. 2014 ŘSD oplotí rychlostní silnici u Nového Jičína Bez komentáře: Stavba protipovodňové zdi v Žilině u NJ Hudba čínských císařů ovládla zámek v Kuníně
Nový Jičín:
               

Webová kamera

Pohled na Masarykovo náměstí, které snímá webová kamera              

Panoramata města

Panoramata města                

Virtuální prohlídky

               

Patička (Konec obsahové části)

Začátek HTML stránky
Úvodní stránka | Začátek HTML stránky | Mapa stránek | Prohlášení o přístupnosti | RSS | Autorizovaná oblast | Webmaster
Oficiální stránky Města Nový Jičín | Provozovatel: Městský úřad Nový Jičín | DESIGN BY ATELIER ŠAMAJ | © 2006 ADVICE.CZ